♥ "FARMÁŘSKÁ ŠKOLKA V ÚJEZDĚ, ALIAS SKŘÍTEK V PLZNI PODRUHÉ, MI VYŘEŠILA ZÁSADNÍ PROBLÉM, KAM UMÍSTIT DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V OBDOBÍ LETNÍCH PRÁZDNIN. DĚTI SE KAŽDÝ DEN TĚŠILY NA ÚZKÝ KRUH KAMARÁDŮ, KTERÝ FUNGOVAL SPÍŠE JAKO VELKÁ RODINA, A NA HODNÉ PANÍ VYCHOVATELKY, RESP. TETY, JAK JIM FAMILIÁRNĚ ŘÍKALY. VŠE TAM VONĚLO NOVOTOU A ČISTOTOU. KRMENÍ DOMÁCÍCH ZVÍŘAT NA ZAHRADĚ ŠKOLKY, JAKO BYLI KRÁLÍCI, KOZY A KUŘÁTKA, BYLO DĚTEM PŘÍJEMNÝM A NEVŠEDNÍM ZPESTŘENÍM DOPOLEDNÍHO, PŘÍP. I ODPOLEDNÍHO, PROGRAMU. VYCHÁZKY SE ŠKOLKOU ZA KONÍKY, KTERÉ SI DĚTI MOHLY POHLADIT A OBČAS JIM PŘINÉST I NĚJAKOU TU ZDRAVOU DOBROTU NA PŘILEPŠENÍ, BYLO OBOHACUJÍCÍM ZÁŽITKEM, O KTERÉM PAK DĚTI DOKÁZALY MLUVIT CELÉ ODPOLEDNE. STARŠÍ SYN ROVNĚŽ OCENIL, ŽE PO OBĚDĚ NEMUSEL „POVINNĚ“ SPÁT, ALE PANÍ VYCHOVATELKA MU PODLE PŘÁNÍ ČETLA POHÁDKY. FARMÁŘSKOU ŠKOLKU MOHU VŘELE DOPORUČIT. NAVÍC JEJÍ SNADNÁ DOSTUPNOST NA OKRAJI MĚSTA, BEZ DLOUHÉHO HLEDÁNÍ PARKOVACÍHO MÍSTA K ODSTAVENÍ VOZIDLA PŘI ODPOLEDNÍM VYZVEDÁVÁNÍ BYLO MALÝM, AVŠAK NIKOLIV ZANEDBATELNÝM, BONUSEM..."
S POZDRAVEM,
DARINA PLZÁKOVÁ.
♥ Naše Farmářská ´kozí´ školka v Újezdě
,,Pojedeme se podívat na novou školku se zvířátky, kde bydlí skřítek,“ vypadlo ze mě jednou ráno, když jsem se dostala do situace, jako mnohá máma (nebo táta), že nebylo zbytí a můj tehdy dvouletý Bobísek (Honzík), musel na delší dobu přes prázdniny do hlídacího centra. Mateřské školky jsou přes prázdníny zavřené a Bobísek měl nastoupit do státní školky až od září. Mně se naskytla pracovní příležitost, která se s hypotékou na krku a s nejistotou, zda si vůbec najdu nějakou práci po dvojnásobné rodičovské dovolené, neodmítá. Děti byly, jsou a budou u nás v rodině VŽDY na prvním místě. Někdy je ale třeba volby. Ale takové, která je pro děti nejmenší stresovou zátěží. Napadaly mě krizové scénáře - Bobísek bude prvně bez maminky v cizím prostředí, mezi cizími tetami, cizími dětmi, nebude chtít papat, spinkat, kakat, čůrat, bude plakat…Stres, obavy, nejistota, emoce, hormony, to vše hezky smíchat na kaši a bylo zaděláno na týden obav. Jak jsem zanedlouho zjistila, zbytečně. Nervovala jsem se jen JÁ. Den D se blížil…
Protože jsme byli už před tím s báječnou paní Brabcovou, šéfovou celého projektu a dvou skřítkových školek v Plzni a v Újezdě, v kontaktu, pozvala nás na den otevřených dveří Farmářské školky v Újezdě. Všechno bylo čisté, upravené, vybavené, perfektně připravené pro děti, a to i přes to, že začátky projektu nebyly vůbec snadné. Na zahradě se proháněla zvířátka, kozičky a ovečka. V krabici řádila kuřátka a v králíkárně bydleli spokojení králíci.
Bobísek od začátku věděl, že do Farmářské školky bude chodit jen chvíli, než se dostane do té velké, ´opravdové´, do Plzně. Nejdřív ho, i díky mým neoprávněným obavám, vyzvedávala po O babička Dáša. Ale stávalo se, že usnul mezi prvními dřív, než přišla, nebo že už ze školky nemohl dojít domů na náš Kopec, protože byl po dopledním hraní a obědě unavený. Po týdnu jsme to vzdali a začal chodit ze školky po SPI a vyzvedával ho tatínek.
Bobísek byl spokojený, básnil o zvířátkách, dětech, hrách a vůbec nepůsobil dojmem dítěte, které strádá, ani materiálně, ani psychicky.
Loučili jsme se proto nenápadně, aby přechod do druhé ´opravdové´ školky nebyl tak drastický. Dodnes ale na Farmářskou školku vzpomíná, hlavně na tety, zvířátka, aktivity…
Komunikace se všemi ve školce byla bezproblémová, ať už s paní šéfovou, tak s tetami učitelkami, které jsou zodpovědné a mají s dětmi bohaté zkušenosti. Prostory školky sice nejsou obrovské, ale myslím si, že jsou tak akorát pro menší bandu dětí. Jídlo je zajištěno z jídelny, kam jsem s mými dětmi chodila, když jsme ještě bydleli na Doubravce a občas si ho odtamtud vozím i dnes. Je výborné, poctivé, rozmanité, výživné, české.
Co ještě dodat? Možná jsem zapomněla zmínit nějakou podstatnou informaci, ale o tom to přece není. Běžte se tam, milé maminky a tatínkové, podívat, a posuďte sami. Barometrem nechť vám je spokojenost vašich dětí. Samozřejmě váhu má i ta vaše, abyste byli v klidu i vy.